Ekonomická stránka lovu a vyrobky z tuleňů
Ekonomická stránka lovu
Neexistuje přesvědčivé ekonomické odůvodnění komerčního lovu tuleňů v Kanadě. V druhé polovině 90. let podpořila kanadská vláda tento průmysl přibližně 20 miliony dolarů. Tím došlo k vyčerpání dotací, které měly původně podpořit hospodářský růst na východním pobřeží Kanady. Lov tuleňů kromě toho škodí již existujícím místním ekonomickým sektorům, například cestovnímu ruchu, protože má negativní vliv na reputaci Kanady ve světě.
Lov tuleňů není výnosným průmyslem. Probíhá ve velmi krátkém období, kdy se neloví ryby. Pro většinu lovců představuje příjem z lovu tuleňů nanejvýš minimální část jejich ročních příjmů. Podle statistik kanadské vlády připadá na lov tuleňů méně než půl procenta hrubého domácího produktu provincií Newfoundland a Labrador. Peníze vydělané lovem jsou pouze doplňkem jiných příjmů.
Finanční podpora kanadské vlády z 90. let vedla k tomu, že počet zabitých tuleňů grónských strmě narostl. V současné době dotuje kanadská vláda lov tuleňů nepřímo, což znamená, že do této oblasti stále plynou peníze daňových poplatníků. Financuje se z nich vývoj nových produktů z tuleňů, výstavba a dovybavení továren na zpracování tuleních výrobků, služby poskytované ledoborcům pobřežní stráže, které lovce k tuleňům zavádí, propagace lovu tuleňů vládou v zahraničí a mnoho dalšího. Za uplynulé tři roky to mohlo znamenat daňovou úlevu ve výši 6,3 milionů dolarů.
Kanadské Ministerstvo rybolovů a oceánů (Department of Fisheries and Oceans, DFO) neúnavně prohlašuje, že lov tuleňů pro komerční účely je podnikatelská činnost, která je samofinancovatelná a je provozována v souladu s pravidly trhu. Přesto však kanadská vláda a DFO komerční lov tuleňů v posledních 10 letech finančně podporovaly. Pomáhaly tak pochybnému lovu tuleňů, místo aby pro obyvatele východu Kanady hledaly perspektivní ekonomickou alternativu.
Jaké druhy výrobků z tuleňů jsou na trhu?
• Tulení kožešiny – Kožešina tuleně grónského je poměrně hrubá. Některé kožešiny se zpracovávají na kabáty, kožešníci je však kvůli jejich hrubosti využívají především na módní ozdoby, například kožešinové lemy (tzv. trim). Kromě toho se z nich vyrábí suvenýry, jako napříkad klíčenky nebo peněženky.
• Tulení maso – Pro lidskou spotřebu se tulení maso prodává v Newfoundlandu a na Magdalénských ostrovech. Na jiných místech je však kvůli svému tmavému vzhledu, pronikavé chuti a houbovité konzistenci jen těžko prodejné.
• Tulení tuk pro lidskou spotřebu – Jako doplněk stravy s omega-3 mastnými kyselinami tulení tuk neúspěšně konkuruje jiným výrobkům na trhu, který je v dnešní době zaplavený levnějšími a oblíbenějšími alternativami. Memorial University v Newfoundlandu nedávno informovala, že se 80 % tuleního tuku z kanadského komerčního lovu vyhazuje bez jakéhokoli využití.
• Tulení tuk pro výživu zvířat – Přísada do krmiva z tuleního tuku je ještě ve stádiu vývoje. Zatím pro ni neexistuje odpovídající trh.
• Tulení penisy – V Asii se prodávají jako afrodiziaka. Při dnešním zaměření lovu na mláďata se však ukořistí jen málo penisů dospělých zvířat.
Podle údajů EuroStatu se do České republiky v letech 2003 - 2007 dovážel především tuk z mořských savců (6 %) a vyčiněné (93 %) i nevyčiněné tulení kůže (1 %). Není ovšem jasné, zda tyto položky v ČR zůstávají nebo jsou dále exportovány do dalších zemích. Tato data také nezahrnují hotové oděvy z tuleních kožešin, které představují nejcennější produkty z tuleňů a o jejichž počtu neexistuje přesná evidence.